|
|
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.
|
|
|
Optimalizace kultivace karotenogenních kvasinek na směsných odpadních substrátech
Holub, Jiří ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešena problematika kultivací vybraných druhů karotenogenních kvasinek na odpadních produktech potravinářského průmyslu za pomoci laboratorního bioreaktoru. Buňky karotenogenních kvasinek produkují v průběhu kultivace velmi hodnotné metabolity nacházející se převážně v lipidické části buněk. Konkrétně jde o karotenoidy, ergosterol, koenzym Q a mastné kyseliny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou část, a praktickou část. V teoretické části jsou popsány jednotlivé druhy kvasinek, typy odpadních substrátů, zkoumané metabolity a metody jejich analýzy. V experimentální části je řešeno zpracování odpadních produktů potravinářského průmyslu, konkrétně živočišného tuku, syrovátky a kávové sedliny do podoby využitelných substrátů pro kultivaci kvasinek. Dále je řešena problematika kultivace se zaměřením na zisk sledovaných metabolitů a jejich analýza pomocí HPLC/PDA a GC/FID. Při práci byly využity kvasinkové rody Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Rhodotorula kratochvilae (CCY 20-2-26), Rhodosporidium toruloides (CCY 062-002-001), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6) a Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2). Jako jeden z nejlepších kmenů byl vyhodnocen Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), který dosahoval velmi vysokých produkcí karotenoidů, koenzymu Q a ergosterolu.
|
|
|
Řízení hmotnosti měkkých sýrů formovaných na manuální lince
Páral, Marek ; Zemanová, Jana (oponent) ; Tomečková, Šárka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením hmotnosti měkkých sýrů při formování na manuální lince. V teoretické části je popsáno rozdělení sýrů do skupin, základní charakteristika měkkých sýrů a jejich zástupci. Dále je zpracována celá technologie výroby měkkých sýrů a vysvětleny vlivy na tvorbu sýřeniny a faktory ovlivňující hmotnost sýrů při formování. Teoretická část je zakončena základy statistiky pro zpracování dat. V experimentální části diplomové práce byly vybrány základní měřící techniky (gravimetrické stanovení sušiny, měření pH, měření teploty a vážení) pro stanovení technologických parametrů (pH syrovátky, pH, sušina a teplota zrna, hmotnost sýrů atd.) k popisu kvality zrna. K nalezení optimálního nastavení formovacího stroje byla využita metoda Design of Experiments, podle níž byly navrženy a provedeny 3 dílčí testy. Výsledky byly ověřeny v reálně výrobě. K popisu kvality zrna byl vybrán parametr pH syrovátky. Byly nalezeny dva faktory mající významný vliv na hmotnost sýrů při formování, a to pozice operátorů při formování a množství syrovátky přitékající se zrnem do forem. Navržené úpravy při formování byly úspěšně vyzkoušeny ve výrobě a nebyl prokázán statistický rozdíl mezi hmotností jednotlivých sýrů formovaných podle nového nastavení formovacího stroje.
|
|
|
Vybrané bioinženýrské charakteristiky bakterií mléčného kvašení
Šťásková, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá růstem biomasy a produkcí vybraného metabolitu-kyseliny mléčné termofilní bakterií Bacillus coagulans. Výsledný vybraný metabolit byl stanoven pomocí metody HPLC. Kultivace tohoto rodu byly provedeny na syntetických médiích, kde byl studován vliv použitého sacharidu jako zdroje uhlíku. Laktosa byla vhodnější pro růst biomasy a glukosa pro produkci kyseliny mléčné. U přírodních syrovátkových médií byl studován vliv různých podmínek. Nejvyšší výtěžky biomasy a kyseliny mléčné byly pozorovány na doživeném syrovátkovém médiu. Poslední část se zabývá srovnáním produkce biomasy a metabolitů v závislosti na objemu média. Byly srovnávány vybrané bioinženýrské charakteristiky u všech provedených kultivací.
|
|
|
Využití antimikrobiálních produktů živočišného původu v kosmetice
Puškárová, Radka ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a využitím syrovátky v její volné a enkapsulované formě a její aplikací do kosmetického průmyslu. Teoretická část se zaměřuje převážně na charakterizaci syrovátky, hlavně na její antimikrobiálních vlastnosti a dále na využití těchto vlastností k aplikaci do kosmetické chemie. Také zde byly popsány metody enkapsulace a charakterizace částic. V experimentální části byla syrovátka testována na antimikrobiální vlastnosti dvěma různými metodami, dále byla enkapsulována do třech typů částic: liposomů, alginátových a chitosanových části. U částic byla testována dlouhodobá koloidní stabilita v čase jeden a tři týdny v modelových podmínkách Na závěr byly připraveny krémy s přídavkem syrovátky. Krémy byly pomocí analytické centrifugace také testovány na sedimentační stabilitu.
|
|
|
Produkce pigmentů a lipidických látek mikroorganismy na odpadních substrátech potravinářského průmyslu
Hladká, Dagmar ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá produkcí karotenoidů, lipidů a jiných látek vybranými kmeny karotenogenních kvasinek, autotrofních řas. Vybrané kmeny byly kultivovány v produkčním médiu o různém složení, obsahujícím odpadní substráty z potravinářského průmyslu. Vybrané kmeny byly vystaveny různé formě stresu, za účelem zvýšení produkce zmíněných metabolitů. Teoretická část nám poskytuje informace o daných kmenech kvasinek a řas, dále informace o sledovaných metabolitech jako jsou lipidy, karotenoidy, ergosterol, ubichinon a chlorofyl. V neposlední řadě se studie zabývá možností stanovení těchto látek. Experimentální část vysvětluje postupy kultivace jednotlivých kmenů kvasinek a mikrořas. Dále se zaměřuje na popis jednotlivých metod stanovení sledovaných metabolitů. Výsledková část porovnává produkci biomasy, metabolitů a lipidů jednotlivými kmeny kvasinek a mikrořas. Jako vybrané kvasinek byly použity Sporidiobolus pararoseus, Sporidiobolus metaroseus, Sporobolomyces roceus, Phaffia rhodozyma a Dioszegia hungarica. Vybranými kmeny mikrořas byly Desmodesmus acutus, Desmodesmus quadricauda, Scenedesmus dimorphus a Chlamydomonas reinhardtii. U zmíněných kmenů byly testovány optimální podmínky média pro produkci metabolitů a lipidů. Z našich výsledků vyplývá, že optimální poměr uhlíku a dusíku pro produkci sledovaných metabolitů při aplikaci kávového hydrolyzátu byl C/N 13 a C/N 25. U mikrořas měla zvýšená koncentrace dusíkatého zdroje negativní vliv na produkci lipidů. Nejvhodnější kmen mikrořas pro využití dusíku v různých koncentracích byl Chlamydomonas reinhardtii. Sporidiobolus metaroseus se poté prokázal jako nejvhodnější kmen pro produkci metabolitů s využitím kávového hydrolyzátu.
|
|
|
Příprava vybraných mikrobiálních metabolitů z odpadních surovin
Jechová, Iva ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biodegradací syrovátky na vybrané mikrobiální produkty (sacharidy, kyselina mléčná, kyselina octová a ethanol) termofilními bakteriemi rodu Thermus aquaticus a mezofilními bakteriemi rodu Lactobacillus casei a Bacillus coagulans. Pro kultivaci byla jako médium použita syrovátka, ze které byla odstraněna její bílkovinná část a jenž byla obohacena živinami. Na základě kultivací ve fermentoru byly určeny růstové křivky a pomocí metody HPLC byly stanoveny jednotlivé biodegradační produkty.
|
|
|
Studium biodegradace syrovátky termofilními bakteriemi
Fischerová, Lenka ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi biodegradace syrovátky pomocí směsné termofilní aerobní bakteriální kultury rodů Bacillus a Thermus. Syrovátka po odstranění bílkovin byla použita jako médium pro kultivaci termofilních mikroorganismů. Kultivace probíhaly ve fermentoru a v Erlenmayerových baňkách na temperované třepačce v syrovátkovém mediu. Vyhodnocovány byly bioinženýrské charakteristiky kultivačních procesů a míra biodegradace syrovátky. Míra biodegradace syrovátky byla posuzována prostřednictvím analytických charakteristik – koncentrace biomasy, laktosy a chemické spotřeby kyslíku (CHSK). Zjištěn byl úbytek CHSK při všech kultivacích. K nejvýraznějšímu poklesu CHSK docházelo vždy cca. v první půli každé exponenciální fáze růstu, tj. o 15 ± 3 % po první růstové fázi a sumárně o 62 ± 4 % po druhé růstové fázi
|
|
|
Biodegradace organických látek aplikací termofilní kultury
Piechová, Jana ; Burdychová, Radka (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem práce je studium biodegradability modifikovaných polyuretanových materiálů (pěn a folií) v glukosovém mediu a biodegadability syrovátky pomocí směsné aerobní termofilní bakteriální kultury rodů Bacillus a Thermus. Kultivace probíhaly ve fermentoru a v Erlenmayerových baňkách na temperované třepačce. Nejlépe probíhala degradace polyuretanů při odbourávání ve fermentoru. Docházelo zde k nejvýraznějšímu nárůstu biomasy i poklesu CHSK. Hlavní vliv na degradaci měl abiotický rozpad materiálu a až následně se mohla projevit utilizace štěpných produktů mikrobiálními kulturami. Z dosažených výsledků se jako nejvhodnější modifikační činidlo jeví 10 % karboxymethyl celulóza. Srovnáním polyuretanových pěn a folií jsou lépe odbouratelné polyuretany ve formě pěn. Odbouráváním syrovátky ve fermentoru, která byla zbavena bílkovin, bylo dosaženo 50% poklesu CHSK a laktosy v prvních 20 hodinách. Optimální pH pro biodegradaci syrovátky pro kultivace směsnou termofilní bakteriální kulturu se jeví hodnota 6,5.
|
|
|
Utilizace syrovátky termofilními mikroorganismy
Rychová, Alexandra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje utilizaci syrovátky termofilními bakteriemi rodu Thermus a Geobacillus. Jako kultivační médium byla použita syrovátka, ze které byly odstraněny bílkoviny. Kultivace probíhaly v Erlenmeyerových baňkách ke stanovení optimálních podmínek růstu jednotlivých mikroorganismů. V průběhu kultivace ve fermentoru byly stanoveny růstové křivky. Míra utilizace syrovátky byla posuzována analytickými metodami stanovujícími koncentraci redukujících cukrů (laktosy) a chemickou spotřebu kyslíku (CHSK) při studiu optimálních podmínek a metodou stanovující koncentraci redukujících cukrů při studiu růstových křivek.
|
host ::
RSS.